Kdo bude žádat o stavební povolení pro rodinný dům po novém roce, bude muset splnit přísnější požadavky pro budovy “s téměř nulovou spotřebou energie”. Změna původem z Bruselu ale není tak dramatická, jak naznačuje název. Většina novostaveb plní podmínky už teď.
“Od roku 2020 všechny nově stavěné budovy budou muset být budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Obecně lze říci, že se bude jednat o budovy s kvalitnějšími konstrukcemi a účinnými technickými zařízeními a valná většina z těchto budov by měla být zařazena dle třídy ukazatele energetické náročnosti do kategorie B”.
Podle požadavků směrnice Bruselu schválené již v roce 2013 musely přísnější pravidla na spotřebu už v předchozích letech splnit větší budovy o užitné ploše přes 350 metrů čtverečních.
Lidé se ale nemusejí obávat dramatického zvýšení nákladů ani nutnosti mít solární panely nebo tepelné čerpadlo. Kvalita materiálů a technologií pro stavbu domků šla totiž v posledních letech kupředu a většina nových staveb požadavky splňuje. Podle údajů MPO od roku 2017 do současnosti vyrostlo v nadále nevyhovující kategorii C zhruba 15 procent domů, ostatní jsou v kategorii B nebo A.
V praxi by tak mohly stačit modernější okna a dveře s dobrou izolací, což znamená náklady navíc v řádu desítek tisíc korun. Energetickou náročnost projektu pro stavební povolení vypočítá specialista, který má oprávnění vydávat průkazy energetické náročnosti budov.
“Ministerstvo neočekává zvýšení cen (domů na trhu) v důsledku nové povinnosti, ani propad zájmu o novostavby v režimu budov s téměř nulovou spotřebou energie,” dodala mluvčí. Připouští, že o něco vyšší náklady na výstavbu budou, v dalších letech se ale vrátí v úsporách na spotřebě energií.
Energetická náročnost budovy je vypočtené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s užíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení.
Průkaz energetické náročnosti je dokument, který obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy. Je to tedy výpočtová hodnota, nejedná se o měřenou hodnotu.
Výpočet průkazu energetické náročnosti budovy může provádět jen energetický specialista, který je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem.
Konkrétně standard pro kategorii B znamená spotřebu tepla na vytápění v rozmezí 30-70 kWh/m2 za rok. Pro srovnání – stávající požadavek na novostavby je 40-90 kWh/m2 za rok. “Pasivní energetický standard, tak jak je dnes definován v Nové zelené úsporám, má tento požadavek do pouhých 15 kWh/m2 za rok, upřesnil na dotaz Novinek energetický expert Petr Holub ze sdružení Šance pro budovy.
Zpřísnění energetických požadavků je podle něj opravdu malé, novostavby rodinných domů budou muset být úspornější o 15 až 20 procent. “Jde skutečně o tzv. ‘budovy s téměř nulovou spotřebou’ v uvozovkách. Česko si v roce 2013 převzalo evropskou směrnici po svém,” komentoval Holub.
“Objevuje se také další nepřesnost, požadavek není vázán na získání stavebního povolení, ale datum podání žádosti o stavební povolení,” upozornil. Pokud by tedy někdo chtěl stavět domek v kategorii C, musí žádost stihnout podat do konce roku. Podle experta to ale nestojí za to.
“Vícenáklady jsou minimální, určitě pod míru rozdílu mezi cenou různých obkladů do koupelny a kuchyně. Růst cen výstavby je z velké míry způsoben rostoucími náklady na mzdy, stavební materiály a pozemky, energetický standard je v tom podružný,” tvrdí.
Nutno říct, že úspornost domu lze zlepšit také opatřeními, která stojí více času na přípravu, ale mohou být naopak investičně levnější. “Pokud mi to pozemek dovolí a otočím obývák na jih a koupelnu se spíží na sever, tak mám úspornější dům, než pokud to udělám naopak,” uzavřel.