“Realitní kancelář dala k mé inzerci domu označení energetické kategorie písmenem G, prý už PENB nepotřebuji.”

Díky velké fluktuaci realitních makléřů dochází k nízké informovanosti o dané problematice. Zmíněná výjimka, tedy možnost inzerovat nemovitost s nejhorší kategorií (kategorie G), platí v případě, že majitel nedodá PENB v době inzerce. Bohužel neplatí již pro prodávajícího, tedy majitele prodávající nemovitosti. V případě, že prodávající nedodá PENB ani při podpisu kupní/nájemní smlouvy, porušuje zákon a hrozí mu pokuta až 100 tis. Kč v případě fyzické osoby a 200 tis. Kč v případě právnické osoby.

“Při prodeji nebo pronájmu bytu není potřeba mít zpracovaný PENB, je to výmysl.”

Skutečnost: Zákon jednoznačně uvádí, že vlastník budovy či společenství vlastníků jsou povinni opatřit si při prodeji /pronájmu budovy/její ucelené části PENB. Přesně takto je to v zákoně definováno. Povinnost zpracovat průkaz je tedy v těchto případech zcela nezpochybnitelná.

Zákon dále uvádí, že vlastník bytové jednotky v případě, že mu nebyl ze strany vlastníka budovy či společenství vlastníků předán PENB, může ho nahradit vyúčtováním energií. Nikde však není dále uvedeno, že by tím byl vlastník budovy či SVJ zbaven povinnosti zpracovat PENB. Tato výjimka měla své opodstatnění před novelou zákona (1. 7. 2015), kdy zákon rozlišoval 3 kategorie bytových domů dle jejich velikosti. Bytové domy nad 1500 m2 měly povinnost zpracovat průkaz do 1. 1. 2015, bytové domy nad 1000 m2 do 1. 1. 2017 a všechny zbývající do 1. 1. 2019. Pro případy prodejů bytů v malých bytových domech, které měly mít PENB až např. od roku 2019, byla do zákona vložena uvedená výjimka, tedy možnost pro majitele bytu nahradit průkaz vyúčtováním energií.

Novela zákona z 1. 7. 2015 však zrušila rozdělení bytových domů do kategorií dle jejich velikosti a zavedla povinnost zpracování PENB v případě prodeje či pronájmu bytu bez ohledu na velikost domu. Se zjednodušením povinnosti se však zapomnělo vypustit ze zákona také možnost nahrazení průkazu vyúčtováním energií, která je v dnešní úpravě zákona značně zavádějící a postrádá jakýkoli smysl či logiku.

“Mám zpracovaný energetický štítek, nemusím zpracovávat energetický průkaz.”

Energetický průkaz se v běžné mluvě často nesprávně označuje jako energetický štítek. Jedná se však o diametrálně rozdílné dokumenty. Zatímco energetický průkaz hodnotí celkové energetické náklady na provoz budovy, jinými slovy informuje o tom, kolik energie se spotřebuje na vytápění, ohřev vody, chlazení, větrání a osvětlení, energetický štítek hodnotí pouze prostup tepla obálkou budovy. Průkaz tedy v žádném případě nelze nahradit štítkem. Ve všech zákonem stanovených případech se vždy dokládá energetický průkaz, nikoli energetický štítek.

“Kupující energetický průkaz nevyžaduje, nemusím jej zpracovávat.”

Povinnost zpracování energetického průkazu vychází ze zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Zákon stanoví v jasně daných případech, kdy je třeba PENB zhotovit. Energetický průkaz vždy zpracovává vlastník nemovitosti nebo společenství vlastníků. V případě nezpracování průkazu může být vlastníkovi budovy uložena sankce až do výše 100 tis. Kč v případě fyzické osoby a 200 tis. Kč v případě právnické osoby.